kouzelný proutek

Ve shonu předvánočního času v „jednadvacátém“ století je občas těžké se zastavit a věnovat se svým myšlenkám. Mě tahle potřeba přepadá hlavně večer, kdy ulehám na polštář. Když se vám to ale podaří, nechte se unést vzpomínkami na slavnostní večeři v rodinném kruhu. Když jsme byli malí, této chvíli jsme velký význam příliš nepřikládali a těšili jsme se na to, až zazvoní zvoneček a my budeme moct začít rozbalovat dárky. O to víc si myslím, že jsou nám společné chvíle s blízkými, nyní v dospělosti, vzácnější a o to víc si jich ceníme.
Co se vám vybaví, když se řeknou Vánoce? Nákupní seznam potravin? Seznam povinností, co je třeba udělat? Mě se teda vybaví nazdobené vánoční cukroví, skleněné baňky, zářící stromek a čas strávený s rodinou a přáteli. Dárky k těmto svátkům neodmyslitelně patří. Netvrdím, že je nenakupuju, naopak, už je jen zabalit. Ale nepořizuji je v domnění, že MUSÍM, nebo se slovy :“ježiš, co zas koupím?“ Ráda poslouchám do větru vyřčená přání rodiny a přátel už během roku, někam pečlivě zaznamenám a s přicházejícím podzimem začínám pořizovat.
Přála bych si jednu věc. Aby si lidi, mávnutím kouzelnýho proutku, tedy s okamžitou platností uvědomili, že nezáleží na tom, jak drahý dárek najdeme pod „halouzkama“ ale aby v dárcích viděli lásku a radost. Tolik bych si přála, aby se Vánoce přestaly točit kolem peněz. Ne proto, že bych na dárky neměla, ale proto, že lidi mi příjdou rok od roku víc a víc materiálnější a víc a víc chtivější. A když se jich zeptáte :“ Tak jaký byly Vánoce?“ většinou po tom, co řeknou :“dobrý“ , začnou vám jmenovat, co dostali za dárky. Neřeknou, navštívil jsem toho a tu, měli jsme moc dobrou večeři, krásně jsme si odpočinul. V horším případě lidi řeknou:“Ještě, že už jsou Vánoce z a náma“. Je mi z toho smutno. Možná bych se nejradši vrátila do doby, kdy se slavily staročeské vánoce. Víc se zpívalo, smálo se a lidi byly vděčnější. Ne jak dnes, kdy je dítě schopné u stromečku říct : jééé, já dostal notebook? Chjo, já chtěl tablet“
Přátelé, zkuste se v neděli u zářících svíček na věnci zastavit. Uvědomit si kouzlo momentu a fakt, že máte rodinu, přátele, lásky a známé, se kterými se můžete setkat a společně se zasmát.
Přeji vám všem, abyste měli krásné, klidné, kouzelné a požehnané Vánoce, pohádkový Štědrý den a večer a abyste nejen o Vánocích mohli vídat úsměvy vašich ratolestí !!!

"Jediné, co nám může zkazit Vánoce jsme my sami " ( Libuše Šafránková)